Ukrajina v EU: jak se změní financování zemí střední Evropy
Potenciální vstup Ukrajiny do Evropské unie není pouze politickou a bezpečnostní otázkou. Jde také o jednu z největších budoucích debat o penězích uvnitř EU.
Klíčovou otázkou bude, jak se přerozdělí prostředky evropského rozpočtu, zejména fondy soudržnosti, regionálního rozvoje a Společné zemědělské politiky.
Po rozšíření EU v letech 2004 a 2007 se země střední Evropy — Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko — staly jedněmi z hlavních příjemců evropského financování. Právě tyto prostředky pomáhaly stavět silnice, modernizovat infrastrukturu, podporovat regiony a zemědělský sektor.
Země, které se staly hlavními příjemci prostředků EU
Za dva rozpočtové cykly — 2007–2013 a 2014–2020 — přesáhly celkové transfery z rozpočtu EU do Polska, Maďarska, Česka, Slovenska, Rumunska a Bulharska 400 miliard eur. V mnoha případech se toto financování nestalo jen dočasnou pomocí v adaptační fázi, ale důležitou součástí ekonomického modelu.
Například v letech 2014–2020 získalo Polsko přibližně 114 miliard eur ze strukturálních fondů a zemědělské politiky, zatímco jeho čisté kladné saldo činilo přibližně 85,5 miliardy eur. Rumunsko získalo přibližně 51 miliard eur, Maďarsko 38,5 miliardy eur a Česko 24,9 miliardy eur.
| Země | Obdrženo, mld. eur | Příspěvek do rozpočtu EU, mld. eur | Čisté saldo, mld. eur |
|---|---|---|---|
| Polsko | ~114,0 | ~28,5 | +85,5 |
| Rumunsko | ~51,0 | ~9,2 | +41,8 |
| Maďarsko | ~38,5 | ~8,4 | +30,1 |
| Česko | ~24,9 | ~11,3 | +13,6 |
| Bulharsko | ~15,1 | ~2,8 | +12,3 |
| Slovensko | ~15,3 | ~4,1 | +11,2 |
Zdroj: European Commission, EU Budget Financial Reports 2014–2020; Eurostat.
Dotace se staly součástí ekonomického modelu
Závislost na evropských prostředcích je zvlášť viditelná v oblasti veřejných investic a zemědělství. V Bulharsku dosahoval podíl prostředků politiky soudržnosti na veřejných investicích 50–58 %, v Maďarsku 40–50 % a v Rumunsku 35–45 %.
V zemědělském sektoru tvořily přímé platby EU významnou část příjmů farmářů: v Polsku přibližně 38–42 %, v Rumunsku 50–60 % a v Bulharsku až 55–65 %. To znamená, že pro část zemí EU nejsou dotace pouze nástrojem rozvoje, ale staly se faktorem finanční stability celých sektorů.
Proč vstup Ukrajiny mění finanční rovnováhu
Ukrajina má přibližně 41 milionů hektarů zemědělské půdy — více než jakákoli jiná evropská země. Zároveň je HDP na obyvatele na Ukrajině výrazně nižší než průměr EU, což by znamenalo nárok většiny ukrajinských regionů na maximální podporu z fondů soudržnosti.
Podle různých scénářů by roční objem financování pro Ukrajinu po vstupu do EU mohl činit od 12–15 miliard eur v případě postupné integrace až po 25–30 miliard eur v případě plného přístupu k hlavním finančním nástrojům EU.
| Scénář | CAP: přímé platby | CAP: rozvoj venkova | Politika soudržnosti | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| Postupná integrace | 5,0–5,5 | 1,5–2,0 | 6,0–8,0 | 12–15 |
| Rozšířený přechodný režim | 9,5–10,5 | 2,5–3,0 | 8,0–10,0 | 18–22 |
| Plná integrace | 10,5–11,0 | 3,0–4,0 | 12,0–15,0 | 25–30 |
Zdroj: výpočet na základě Lindner, Nguyen, Hansum; Régnier, Aubert; dat Eurostat a European Commission.
Proč se dotační země mohou stát donory
To vysvětluje, proč část současných příjemců může k ukrajinskému členství přistupovat opatrně. Problém nespočívá pouze v konkurenci na zemědělském trhu. Hlavní otázkou je, že ukrajinské členství vytvoří nového velkého žadatele o stejné zdroje rozpočtu EU.
Pokud nebude rozpočet EU výrazně navýšen, bude nutné část prostředků přerozdělit. Země, které byly po desetiletí čistými příjemci, se tak mohou ocitnout v nové roli: buď budou dostávat méně, nebo budou fakticky spolufinancovat integraci Ukrajiny prostřednictvím vyšších příspěvků a snížení vlastní podpory.
Očekávané snížení příjmů
Podle scénáře rozšířeného přechodného režimu mohou ztráty zemí střední Evropy dosahovat přibližně od 14–23 % v případě Česka až po 20–32 % v případě Bulharska. U Polska může snížení činit 15–22 %, u Maďarska 18–27 % a u Rumunska 17–26 %.
Zdroj: European Commission Budget data; vlastní výpočty na základě scénářového modelování.
Co to znamená pro budoucí jednání
Finanční debata kolem vstupu Ukrajiny do EU nebude jednoduchá. Pro Ukrajinu by členství znamenalo přístup k rozsáhlým prostředkům na obnovu, rozvoj regionů a modernizaci zemědělského sektoru. Pro část zemí střední Evropy by však znamenalo přehodnocení dosavadního modelu financování.
Budoucí jednání se proto nebudou týkat pouze politické podpory Ukrajiny, ale také velmi konkrétní otázky: kdo, kolik a za jakých podmínek bude po dalším velkém rozšíření čerpat z rozpočtu Evropské unie.
Speciálně pro UKRCHAM připravil Mykhailo Nadezhdin.